11.
Ze Santiaga

Ahoj doma,
jen krátce. Včera jsme se přesunuli z La Sereny do Santiaga. Paty, u které jsme bydleli v srpnu, má doma nějakého studenta z Německa, takže jsme se museli poohlídnout po jiném bydlení. Všechny naše věci jsme si přesunuli od Paty do našeho nového pokoje a téměř se v něm teď nedá pohybovat, jak je zaplněný. Při pohledu na ty hromady věcí, které se nám tu za ten rok nakupily, máme pocit, že ani kamión by nám nestačil. Slyšeli jsme o nějaké změně v přepravě zavazadel u Lufthansy, která by byla pro nás příznivá (32 kg). Byla jsem se informovat a bohužel, pro nás platí to, co je napsáno na letence, tzn. 20 kg. Asi budeme muset využít i poštovní služby.

V La Sereně jsme strávili 4 odpočinkové dny. Navštívili jsme naše přátele a užívali jsme si naposledy před odjezdem čerstvého mořského pacifického vzduchu. Po celé 4 dny svítilo slunce, a přestože voda je ještě poměrně studená, hodně lidí se už koupalo (my jen smáčeli kotníky).

To co jsme během pobytu v La Sereně přibrali na váze, jsme díky našim střevním patáliím zase pozbyli, Petr má teď dokonce méně kg než před příjezdem do Chile. Už se těší na babiččinu stravu a vůbec, čím víc se přibližuje náš odjezd, tím větší chuť máme na klasickou českou kuchyni a na dobroty, které jsme si tady nemohli dopřávat.

V Santiagu máme teď spíše věci na zařizování, Petr chce po místním penzijním fondu vrátit peníze, které jim během své pracovní činnosti ze svého platu povinně odváděl, ale jsou s tím problémy. Právníci hledají skulinky, požadují spoustu dalších nesmyslných papírů a razítek, asi se jim nechce moc platit.

Dnes večer jsme pozváni na večeři k paní Selmě a pozítří na oběd k Paty. Ještě se chceme zastavit ve škole, sejít se s Rodrigem a s několika přáteli, které tu známe.

Mějte se moc hezky. Těšíme se na vás.
Lenka a Petr

10. Stále z Bolívie Svatba