Rozhovor přes oceán
The dialogue over the Atlantic Ocean

s naším kanadským dopisovatelem Martinem Nečasem

* Hi Martin! Můžu ti položit několik questions?

Hi John! Yes, of course. Ask me!

* Thank you, Martin! The first question: Jak jsi se dostal do Kanady (neříkej že letadlem) a co dělají tvoji rodiče?

Skutečně jsi projevil značnou dávku inteligence, když jsi správně usoudil, že doprava do Canady proběhla by airplane. Jako pořádný agent [pšt, ty vole!] je od tebe správné, že ode mne chceš vylákat (elicit) informace, kde jsou zaměstnáni rodiče. Taťka pracuje v McGill University (údajně nejlepší v Canadě, ale kdo ví), mamka je odsouzena k jednomu roku domácích prací (žena v domácnosti).

* The second question: Jsou Kanaďani opravdu tak posedlí hokejem?

Kanaďani nejsou posedlí hokejem, oni jím přímo žijí. Sbírají zde kartičky hockey-players. Každá z kartiček má podle počtu výtisků a stáří jistou hodnotu (v $). Nejlepší karty stojí prý přes 500 000 $. Posílám ukázku. Ask Derrick for more information.

* Když už jsme u Derricka, předváděl nám kanadský národní tanec JIG. Jak je to v Kanadě s tancováním? Znají klasické tance?

Zde se klasické tance vůbec nevedou. Mnoho z lidí si myslí, že je to přežitek. [Že by buržoazní?] Já to vidím spíš v absolutním nedostatku vhodných tanečních prostor + zcela odlišných kulturních + společenských zvyklostí. Příští rok přijede do Prague můj kamarád Tom z Vanier College, jak jsem psal. Hodlám ho vzít na ples. Představuje si to jako obrovskou legraci. Jo, legrace to je, když umíš dobře tančit, když ne, tak to můžeš zabalit a usadit se s pivem za stůl. Až se vrátím, budu si muset vše, co jsem se naučil v tanečních, znovu zopakovat. Už se těším. (To zase bude legrace…) Zde nosí oblek do tanečních tak jednou za 3 roky.

* Když už neumí tancovat, znají aspoň kanadské žerty? Zkus jim nějaký provést.

O kanadských žertech jsem se raději ještě nezmiňoval, ale mám pocit, že by je moc nepochopili.

* No dobře, dobře. Tak nějakou vážnější otázkou. Třeba: Jak je to v Kanadě s náboženstvím?

Zde neexistuje žádné „státní náboženství“, každý si věří [To věřím.] čemu chce. [Ach zó...] Smutné je, že pro hodně lidí zde je sex považován za jistou formu náboženství. (Nejsem si jist, jestli jsem to vyjádřil zrovna nejšťastněji.) [Nehleď na detaily!]

* Apropos, what about girls in Canada?

Chceš-li vědět něco about girls in Canada, why not? To snad není nic, co by mělo být TOP SECRET. Spousta z nich je normální, ale spousta z nich je také, řekl bych, do větu (jaký krásný český výraz). (Sorry za ten náhlý zvrat.) Většina z nich má dlouhé vlasy, což je důsledek zdejších reklam na shampoons and conditioners. Jinak zde člověk vidí úplně vše, od lidí z Vietnamu až po Rumuny. Pošlu na toto téma asi nějaké články, protože sex, jak je brán zde, je něco úplně normálního, a zdá se mi, že to místy až přechází v rutinní praxi. Pořád je možné vidět, jak se na chodbách „muchlují“ a „ocucávají“. Neber to příliš silně. [Neberu.] Slova, která jsem zvolil, jsou mnohem silnější, než co se ve skutečnosti děje. Když jsem přišel, zdálo se mi, že vše je jako u nás, ale to jsem se hluboce mýlil. Difference se ukáže, až když člověk žije v jiném prostředí delší dobu. Na téma sex se chystám udělat něco jako anketu a přivést vám results. [Maleninský bude mít radost.] Díky tomu, že si zde každý může dělat, téměř co chce, dokud se druhý neozve, mají zde zvláštní problém called Sexual Harassment [sexuální obtěžování]. Zeptejte se též Derricka, určitě vám o tom poví víc. V Evropě to je určitě též, ale nikdo to nebere tak serious jako lidi zde.

* Kontrolní otázka na závěr: Zkontroloval jste osudí – ježiš, co to kecám… Komu jsi fandil na olympiádě?

Na olympiádě jsem samo fandil nám. [Diplomatická odpověď…]

* Thank you very much!

Otázky kladl a do řeči drze skákal -JaN-

- - -

Forma neformálního rozhovoru se mi natolik zalíbila, že jsem se rozhodl skákat Martinovi do řeči i v jeho souvislých dopisech, a to zvláště proto, že se nemůže bránit. [Mé plky budou opět pro odstrašení takto graficky odlišeny, takže je můžete včas přeskočit.]

Motreal 5. 4. 1992

Škola běží na plné obrátky, pomalu, ale jistě se blíží ke konci. Skončí kolem May 22, pak budu mít asi 1 měsíc volno. (…)

Lyžařský kurs

Minulý week-end jsem byl učit lyžování na jednom z lyžařských kursů pořádaných Vanier College v rámci tělesné výchovy. Dopravovali jsme se tam autobusem znatelně vyšší kvality, než jsou naše Karosy. (Kouřová okna a všelijaké ty blboviny kolem jako např. televize, perfektní klimatizace atd.) [No jistě, to je přece naprosto samozřejmé!] Odjezd byl stanoven na 6 hodin v pátek, ale jak je zvykem, odjezd byl ve skutečnosti o „něco“ později v 8.00. Když jsme asi po hodině a půl dorazili na místo, polovina autobusu už „zařezávala“, přesto nakonec všichni statečně sebrali všechny zbývající síly a šli se po příjezdu ubytovat.

Teď by se myslím hodilo trošku popsat místo pobytu. Celý areál se jmenuje Round Earth a věř, nebo ne – jeho majitel je Slovák nesoucí ryze nečeské (promiň, chtěl jsem říci ne-slovenské, promiň, chtěl jsem napsat ne-Slovenské) jméno Gábi. [Můj SLOVENSKÝ strýček se taky jmenuje Gábi!] Na tomhle člověku je zvláštní hned několik věcí. 1. celý areál postavil jako správný Čecho-Slovák (nebo Slovako-Čech) [příp. Slovako-čech] vlastníma rukama. (Nutno přiznat, že podle toho to i vypadá – trochu jako chata, kde jsme trávili překrásný týden na horách 90/91, místy ční hřebíky [hlavně že ne Hřebíci] a stropní prkna se nebezpečně prohýbají, jak lidi chodí v 1. patře. Musím pro zajímavost uvést, že lidi byli tímto „komfortem“ dosti zklamáni, ale já se cítil báječně, já se cítil jako doma.

První den bylo hnusně v pravém slova smyslu. Pršelo jako z konve, foukal silný vítr, čehož následkem byly slabé omrzliny, protože jak jistě víš, pokud se ti z kůže vypařuje voda (o tu nouze skutečně nebyla), tak cítíš extrémní chlad. To byl také zčásti důvod, proč jsme skončili výuku ve 2.30 odpoledne. Dobrá polovina „žactva“ se z posledních sil dobelhala do autobusů, komentujíce počasí americkou obdobou českého „to mě sere“, která je zde vyjadřována trochu zvláštně slovem fuck, což v pravém slova smyslu znamená šoustat (no, jen se nepohoršuj, to jsem našel v mém malém pocket-slovníku, který mi doposud prokázal neocenitelné služby). [Nepohoršuji se, mám taky slovník.] Do Round Earth jsme dorazili asi ve 3.30 a musím se přiznat, že i já, který jsem na podobné podmínky docela zvyklý, jsem měl „dost“.

Večeře se konala za půl hodiny po příjezdu a přihodila se mi jedna z nejneuvěřitelnějších věcí, dokazující platnost tvrzení, že svět je malej. Zcela náhodu se nějakou cestou do Round Earth dostala dívka, která chodila po 7 let se mnou do stejné základní školy (Na planině). Jistě si umíš představit její překvapení, když jsem se anglicky zeptal: „You look familian to me, didn’t we meet each other somewhere?“ [Zdáš se mi povědomá, nepotkali jsme se někde?] (samo v perfektní angličtině). No, to víš, ona jen vykulila oči. No tak jsem vzal kus papíru a napsal na něj NA PLANINE. „Does this tell you anything?“ [Říká ti to něco? – proboha, Martine, proč jsi se jí na to nezeptal česky??] Absolutní údiv. Tak tolik asi o našem setkání. První pohled ve mně vzbudil podezření, že jsem ji už někde viděl, a jak víš, mé podezření se ukázalo býti správné. Je to neuvěřitelné, vždyť jsem ji znal jen, jak se tak říká, od pohledu, a přesto jsem ji byl schopen „identifikovat“. Překvapení bylo na obou stranách. Samozřejmě, že hned poté, co skončila službu v kuchyni, tak jsme se slezli dohromady [!!!], abychom poklepali na téma Canada a my.

Cool mládež (I.)

Oba jsme se shodli na poznání, že hodně Canaďanů si myslí, že jsou masters of the universe. Vůbec nevím, kde se v nich to přesvědčení bere. Zde se tato vlastnost lstivě skrývá pod označením You are cool! Přeloženo do češtiny (přesný význam to ale vůbec nevystihuje) Ty jsi ale frajer! V češtině je to tak trochu hanlivé, ale zde to mnozí obdivují a sklání se před těmi, kteří jsou tzv. cool. Snad je to dané tak trochu americkou kulturou, která má za základ asi toto: „Za to, co jsi, si můžeš jenom Ty sám“ a odtud vyplývá také typická snaha mladých Kanaďanů být nezávislí na rodičích a vůbec na čemkoli, co by se zdálo, že se snaží řídit jejich osudy a rozhodování. Toto je neustále podporováno televizními prostředky a to v lidech vyvolává pocit, že si můžou dělat, co chtějí, protože to, co si udělají se životem, je čistě na nich. Až sem by na tom nebylo nic tak moc zvláštního, protože „Být vládcem sám sebe“ je vyjádřeno též jinými slovy „Svoboda“. Jediné negativní, co toto neustálé zdůrazňování toho, že Vy jste to, co jste, že jste jedinečný, neopakovatelný, zkrátka absolutní originál, vyvolává v lidech žijících od narození zde, je jejich časté přesvědčení, že proto, že jsou tak jedineční a neopakovatelní, si mohou dělat, absolutně co se jim zamane. [Uf, zkuste si to souvětí rozebrat.] To, že v minulosti (a nejen tam) žily miliony lidí, kterým by slogan „Buď sám sebou, žij, jak ty sám chceš“ připadal jako nanejvýš uhozená myšlenka, ani netuší. (Známe své.) Snad proto, že si neuvědomují, jak jednoduše se zmíněný slogan otočí ve všem nám dobře známý „Strana má vždycky pravdu“, chovají se jako Ti, kteří pýchou nad tím, že jsou jedineční, dospěli k závěru, že tudíž musí být i vládci vesmíru. (To jsem zase zabředl do pěkné kaše.) Co

jsem chtěl říct, se dá vyjádřit v jediné větě, a to: Nelíbí se mi, že jsou tak pyšní (mnozí především na vzhled) a neuvědomují si, že nejsou vůbec tak důležití, jak si myslí (a následkem toho i chovají), natož pak vládci vesmíru. No uznej, to je blbina. Nejsou o nic víc než my. To znamená a piece of flesh and změť myšlenek a vztahů. Rozhodně však ne vládci vesmíru, jak se mnozí z nich chovají (otázka je, zda tomu však také věří.) Tlak společnosti zde vynucuje takové chování a ukázat se také trochu jako člověk a nejen jako superman by hodně z nich asi považovalo za slabost. Což však slabost vůbec není, protože nejsme stádo of super human beings but only crowd of human beings. (Tak to jsem zase zabředl, tentokrát podruhé, a to je neodpustitelné, ale konec konců jsem také jen slaboučký human being.)

P. S. Rozhodně ale nejsou všichni tací, jak jsem je popsal. Mnozí jsou, ne ale všichni.

- - -

Tak a teď stručně o tom, co se děje za oceánem.

Quebeck

Jak jistě víte, Quebeck je jediná francouzsky mluvící provincie Canady. Mnohé by asi zajímalo, co má společného s maličkým ČSFR. Divili byste se, ale jedním z rysů, který je této provincii vlastní tak jako Slovensku, je nacionalismus (snaha zachovat „staré dobré“ zvyklosti a kulturu, kterou sem před mnoha sty lety přivezli s sebou francouzští osídlovatelé). V příštím roce se chystá referendum na aktuální téma: „S Canadou na věčné časy, anebo jinak?“, což zcela jasně naznačuje separatistické tendence ne nepodobné těm, které zmítají Slovenskem.

Rasismus

Canada je multi-cultural stát. Je zde hodně Asiatů od Vietnamců až po Korejce. Snáší se dohromady s bílými o něco lépe než černoši s bělochy, proč – to nevím, ale je to tak. Každoročně kanadská vláda vyhrazuje několik milionů na boj s rasismem. My jsme například měli minulý týden ve škole tzv. Anti-racism week. Každý, kdo chtěl, si mohl přišpendlit placku s nápisem STOP THE RACISM. (Placky byly free of charge, a tak nevím, jestli by to u nás neskončilo bojem o to, kdo jich bude mít víc.) Každý den můžete jednak číst, slyšet v rozhlase, vidět v TV nějaký pořad týkající se RASISMU, protože to je téma, které zde lidi velice zajímá, protože se s ním setkávají každý den na ulicích, v autobusech a v metru (a nejenom tam).

Všeobecná vzdělanost

Všeobecná vzdělanost je řekl bych o dost nižší v porovnání s ČSFR v těchto oblastech: Historie, Literatura, Geography; naopak zdejší mládež vyniká v znalosti zpěváků moderní hudby a znalosti filmových herců. V oblastech fyzika, chemie, matematika jsme na základním stupni jednoznačně na vyšší úrovni. To jsem viděl na vlastní oči.) Trochu pak možná pokulháváme v universitním vzdělání, což je samozřejmě dáno především vybavením zdejších universit. Gymnaziální vzdělání by mělo podle mého poskytnout rovnocenné, nebo dokonce lepší vzdělání v porovnání s College. Zde je ale těžké rozhodnout, protože v College, pokud jste v Pure & Applied Science, o historii či zeměpis ani nezavadíte. Na druhé straně, pokud jste v Social Science program, nikdy neuslyšíte o fyzice, chemii, biologii. Jednoznačně je zde vidět již velice úzká specializace „na úkor“ všeobecného vzdělání, protože, jak jsem řekl, to, co zde vědí studenti, když opustí Highschool (17 let), je úplné nic oproti tomu, co máme ve stejnou dobu v hlavě ze všech možných oblastí my, resp. studenti gymnázií v ČSFR. Nechci pomlouvat, ale asi byste po chvíli pocítili, že kanadský systém produkuje dobré vzdělání (lepší než u nás) jen v jedné oblasti, kterou jste si zvolili, a zbytek nestojí za zlámanou grešli. Proto jsem se setkal s lidmi, kteří na mne koukali jako na génia, když jsem odvodil nějakou stupidní rovnici ve fyzice. Jindy jsem musel vysvětlovat, že je to zcela přirozené, že v metru je 1000 milimetrů [Tuto pasáž jsem četl v metru a zmateně jsem se rozhlédl…] a že Jupiter je planeta a že Gagarin byl první člověk ve vesmíru (a tak bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho). Ono to na první pohled ani tak nevypadá. Tuto ohromnou neznalost „všeobecně známých“ věcí pocítíte, až když se začnete ptát. To je asi taky jeden z důvodů, proč se tu lidé nebaví téměř o ničem jiném než o sportu, sexu, autech či co kdo komu udělal špatného, protože oni jednoduše nemají dostatečné znalosti, aby se mohli bavit též o něčem jiném jako třeba o historii, knihách, vesmíru, pletení, pěstování květin,…

Možná, že jsem nespravedlivý, a tak musím dodat, že rozhodně ne všichni jsou tací ignoranti, jako jsem popsal. Je zde i hodně lidí mnohem vzdělanějších, než jsem já, ale tak se mi zdá, že se ztrácí mezi tou většinou, která zas takový rozhled nemá. [Je to skromný hoch…]

Cool mládež (II.)

Setkal jsem se zajímavým rysem severoamerické kultury. Tzv. snahou to be cool. Co to znamená? V praxi asi tolik:

  1. roztrhané džíny
  2. nepřipouštět si, že někdo nebo něco na světě je důležitější než peníze a vy sám
  3. nikdy se neprojevit jako slabý člověk, i na úkor druhých (drsňáctví) – řekl bych, že mnohdy hrané, ze strachu, aby se neshodili před ostatními
  4. snaha o to, aby Tě druzí „žrali“ – „zhnusující“ [přečet jsem to dobře?] rys.

Opět ne každý je cool, ale hodně lidí je, nebo se aspoň snaží být. Tito lidé si velice často myslí – zda si myslí, to nevím, rozhodně se však chovají, jako by vládli vesmíru. Zeptejte se na tento zvláštní rys Derricka (anglická půlka), jsem zvědav, jestli to vůbec zaregistroval – určitě jo.

Tak jsem slowly but surely running cut of paper and there is nothing what I could possibly do about it.

So see you soon.

Martin

[meziplky a mezititulky: -JaN-]