Zejména v poslední době se ukazuje, že český jazyk způsobuje všemi svými pravidly, výjimkami z pravidel, archaickými vazbami a dalšími nástrahami značné potíže nejen cizincům, ale ve stále větší míře i rodilým Čechům. Ústav pro jazyk český se proto rozhodl zmapovat kritická místa naší psané i mluvené řeči a vydal o nich obsáhlou zprávu:
1. problém: Mnohá slova se jinak čtou, než píšou (sníh, mráz, běh, paměť). Doporučené řešení: Psát slova tak, jak se čtou (sních, mrás, bjech, pamňeť). Alternativní řešení: Číst slova tak, jak se píšou (sníh, mráz, běh, paměť).
2. problém: Ďeleňí slof na konci řátky je ňegdy velice komplikované (po-drobit, pod-robit). Doporučené řešeňí: Ďelit slova tak, jak to jde (p-odrobit). Alternativňí řešeňí: Neďelit slova vůbec (podrobit).
3. problém: Mňeká a tvrdá „i“ zejména f koncofkách sloves v minulém čase (ale i jinde) nemají žádnou vypovídací hodnotu a nedají se naučit (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe třináct mužů). Doporučené řešeňí: Zrušit tvrdé „y“ a fšechna vyjmenovaná slova (na plovárňe bili dvje ženi a dvjesťe třináct mužů). Alternativňí řešeňí: Zrušit mňeké „i“ a vyjmenovat fšechna slova (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe třynáct mužů).
4. problém: Hlásku „ř“ už dneska neumí pomalu ňigdo říct (řeřicha, zvjeř). Doporučené řešeňí: Nahraďit hlásku „ř“ hláskou „ž“, v nezňelé podobje pak hláskou „š“ (žežicha, zvješ). Alternativňí řešeňí: Nahraďit hlásku „ř“ hláskou „z“, v nezňelé podobje pak hláskou „s“ (zezicha, zvjes).
5. problém: Pravidla pro psaňí interpunkčňích čárek sou pšíliš složitá (vím, že je to ťešké, a bojím se toho). Doporučené žešeňí: Nepsat čárki ňigde (vím že je to ťešké a bojím se toho). Alternativňí žešeňí: Psát čárki fšude (vím, že, je, to, ťešké, a, bojím, se, toho).
6. problém: Rozlišováňí čárki a kroušku nat „u“ nemá žádnou vipovídací hodnotu a nedá se naučit (zúčastňit se zůstat). Doporučené žešeňí: Psát nat „u“ vždi jen čárku (zúčastňit se zústat). Alternativňí žešeňí: Psát nat „u“ vždi jen kroužek (zůčastňit se zůstat).
7. problém: Koncofki pšechodňíkú sou aš pšemršťeňe složité (schledafše chťíc nesa). Doporučené žešeňí: Tvožit pšechodňíki zásadňe pšidáňím univerzálňí koncofki -fšíce ke tšeťí osobje jednotného čísla (schledáfšíce chcefšíce nesefšíce). Alternativňí žešeňí: Neegzistuje.
8. problém: Nespisovná a hrupší slova sou viloučena z bježného slovňíku čímš je omezena vijadžovací schopnost jazika (vokno hovno vole). Doporučené žešeňí: Zažaďit do bježňe používaného slovňíku nespisovná a hrupší slova (vokno hovno vole). Alternativňí žešeňí: Zakázat nespisovná a hrupší slova a nahraďit je spisovními a jemňejšími ekvivalenti (okno lejno pšíteli).
S uvedeního jisťe jasňe viplívá že f Ústavu pro českej jazik na nás neserou a snažej se nám i cizincům víuku češťini tak ňák co nejvíc ulechčit máfšíce na pamňeťi fšechni možní problémi a vodstraňujefšíce rúzní bordeli kerí v jaziku aš doposut bili.