|
Tak jsme opět vymačkali z foťáku nějaké obrázky a poté, co jsem jich dobrou polovinu nechal předělat, protože tak – s prominutím – zprasenou práci jsem už dlouho neviděl (naposledy před pár měsíci v Santiagu, takže tak dlouho to zase není; tady se s tím v minilabech občas příliš nemažou – nebo spíš to zmažou), vám zase posíláme něco na zkouknutí.
Už je to dobrý měsíc, co jsme byli na Isle Damas – minule jsem již posílal nějaké morbidní obrázky, hvězdici, co žere kraba, mrtvou medúzu a spol. Teď něco romantičtějšího: je tu jedna pěkná pláž přímo na ostrově Damas, v létě se tu dá dokonce i kempovat. Půlhodinová zastávka na ostrově byla poslední atrakcí výletu na loďkách, při kterém jsme se na dálku zdravili s tučňáky, obdivovali lenošící tuleně a honili delfíny.
|
|
Další dva obrázky jsou z vesničky Punta de Choros [jinak skvělý on-line
oháčkovávač ji
překřtil na půvabné „Punťa de Choroš“ 
– pozn. -JaN-], která leží na pobřeží a
odkud se vyráží na ony houpavě výlety. Jsou tam vidět typické domky na jednom ze
dvou hlavních „bulvárů“ (zbylé odbočky se snad nedají nazvat ani ulicemi).
Většina přímořských vesniček v okolí vypadá podobně – nízké prkenné či plechové
domky hrající všemi barvami.
|
A pak je tu záběr ze zásadní kulturní události místního života – fotbalového mače. Resp. spíš se jedná o globální pohled na celý stadión a bouřící tribuny, z vlastního klání toho pravda moc vidět není.
|
Tak tady je jeden obrázek z Alto Penuelas, části La Sereny (resp. Coquimba, což
je vedlejší město), kde přebýváme. Náš domek tu přímo vidět není, ale ony jsou
stejně jeden skoro jako druhý a ten zas jako třetí. I když doslova to platí až
tam, co končí ona ulice, tam jsou opravdu celé bloky domečků, které nemohly
vzniknout jinak než použitím Copy & Paste [dle oháčkovávače „Copy & Pastě“
- pozn. -JaN-].
|
Zrovna předevčírem se nám stala taková vtipná záležitost: přišli jsme domů, rozsvítili a ... nic. Světlo nesvítilo, lednice nelednila, žádná šťáva v domě. Pak jsme venku na elektroměru objevili nicotný lísteček, že dle zákona bla bla nás z důvodů nezaplacení účtu odpojili. Naše chyba to ovšem nebyla, protože v domku bydlíme od začátku měsíce a žádnou účtenku jsme do té doby neviděli. Tak jsme naklusali koupit svíčky a zavzpomínali na časy, na které ani nepamatujeme (i když přeci jen trochu jo). Dokonce i Rodrigo to kupodivu jeden den přežil bez televize. Takové malé zpestření, mezitím se účet zaplatil a včera večer jsme už zase svítili – Rodrigo mi s radosti přišel oznámit, že jsme opět pod proudem, a abych si to taky užil, tak mi, skoro spícímu, v ložnici pěkně naplno rozsvítil...
Pak tu máme jednu vzpomínku na velikonoce – to abyste věděli, že nezapomínáme na dobré české tradice. Lenka obarvila 2 vajíčka v cibuli a v jakýchsi chipsech jsme našli pár obtisku na kůži – takže nám doopravdy chyběla už jen správná pomlázka; ono z palmových listů se to po našem špatně plete a žádného odborníka jsem tu neobjevil. No, ale Lenku jsem neodbyl, našel jsem nějaký uschlý proutek...
|
A to poslední, to poznáte asi všichni sami, že to nejsou nakládačky..., nebo ne?
|
1. Fotky z Chile