|
Ahoj všichni doma i v zámoří,
už nám hlásíte, že léto za vámi přichází, my tu očekáváme zimu, ale
občas nás klame název měsíce, vždyť po červnu přece přichází červenec,
doba prázdnin a letních radovánek, a vzhledem k tomu, že vykoukne
přes den často slunce, může to připomínat náš červen, tudíž příchod léta
není pro nás vyloučený, pokud se nevrátíme do reality a neuvědomíme si,
že chodíme hlavou dolů, nebo vy?
Musíme se pochlubit, že jsme uspořádali českou hostinu pro naše chilské kamarády. Všechno bylo výtečné, takže jsme ostudu neudělali. Vařili jsme slepičí polévku, knedlo-zelo-vepřo (Petr uvařil vynikající bramborové knedlíky nejméně pro 20 osob, takže je tento týden pojídáme na všechny možné způsoby, jelikož pozvaných lidí bylo 10). Petr je teď ve vaření bramborových knedlíků opravdový expert, kdybyste tedy potřebovali nějakou radu ohledně přípravy, můžete se na něj s důvěrou obrátit. Já jsem upekla jablečný koláč podle receptu babičky Hořické a byl také moc dobrý (předchozí pokus se mi tak nevyvedl). Začínáme se adaptovat na místní kuchařské podmínky, když už ty naše české recepty lze zrealizovat.
Mějte se moc hezky.
Ahoj v teple,
všichni nám stále sdělujete svoje upocené pocity z předprázdninové
žhnoucí střední Evropy, tak vám tam alespoň obrazně posílám trochu
pacifického vlhkého, vlezlého a všudypřítomného chladu. Skutečně nás
pronásleduje, kam se pohnem: v práci žádné topení, doma jakbysmet,
ještě tak dobré to je, když jedu z práce domů kolektivem (jako
taxíky, co tu obstarávají MHD), když se něco kuchtí nebo v posteli.
No, některé dny je docela jasno a svítí sluníčko, ale po setmění
začínáme litovat, že jsme nechali péřovky v Santiagu. Jak jsem už
četoval rodičům – chybí nám tu doslova „teplo domova“.
Mám tu zase něco pro milovníky obrazového zpravodajství. Fotky tentokrát vyšly dobře, ale skenování bylo poněkud slabší, tak si případně barevné fajnovosti domyslete sami. 4 jsou z výletu do údolí řeky Elqui, kde jsme byli asi před měsícem. Na té první je pohled z kopce, kam jsme se šplhali, na vesnici Pisco Elqui; kdo si vzpomíná, že jsme se kdysi zmiňovali o oblíbené pálence pisco, tak se trefil správně. Je to jedno z míst, které zásobuje Chile tímto ohnivým mokem. Dole jsou vidět mozaiky políček a žloutnoucích vinic, které se táhnou celým údolím. Veškeré kopcovstvo kolem je ovšem jak hromada písku a suti nasypaná z ohromného náklaďáku. Jen místy ve vyšších výškách z toho občas trčí kus skály, kterou mocní stavitelé zapomněli řádně rozemlít.
|
|
Pak tu máme jednu pěknou chatičku ve vesnici Alcoguaz až na samém konci Valle de Elqui. Lidé, kterým patří s ní i celý pozemek kolem, zde mají ještě jeden domek na pronájem a my jsme u nich jednu noc stanovali. Pozvali nás k sobě do kuchyně, kde bylo pěkně teplíčko od krbu, nechali nás uvařit a trochu se povídalo. Říkali, že také hodně cestovali, nějakou dobu žili na jihu Chile, ale omrzely je stálé deště a zima, a tak se nedávno přestěhovali sem, kde skoro neprší a po většinu roku je hezky.
|
Třetí obrázek je o slunci, které asi teď, vy Evropani, moc nepotřebujete, o dobré náladě, kterou už málokdo pohrdne, o zralém víně, ať už se to chápe doslova nebo jako metafora, a o všem možném dalším... Každý ať si z něj vezme, co mu zrovna chybí.
|
Tak, tady je ještě jeden obrázek z Valle de Elqui, kdo by chtěl
nějaký komentář, pak bych dodal jen, že je tam cesta, kolem zídky,
za nima vinice, pak hory a nahoře je – nečekaně – obloha. Radši se do
toho nebudu dále zamotávat... 
|
Teď už jsme zpátky z výletu, a když je zrovna v La Sereně pěkné počasí, tak to vypadá kolem domku, kde bydlíme, jak je vidět na dalším obrázku. My obýváme pouze pravou polovinu: od té černé „jeskyně“, kde jsou schovány dveře, až po ta dřevěná vrata. Celé okolí, které se jmenuje Alto Peńuelas, je podobného rázu.
|
A když zrovna máme na návštěvě kamarády – kolegy a jsme dobře najedeni po téměř dokonalém staročeském vepřu-knedlu-želu, pak se zhotoví takový obrázek, který posílám jako poslední přílohu. Protože naše maminky, babičky a tetičky to určitě bude zajímat, tak zleva doprava – i když volební výsledky u nás spíše nasvědčují preferování opačného přístupu již celkem zásadní menšiny našich spoluobčanů (pokud je tímto naštvu, tím líp): náš spolubydlící, můj kolega z práce Rodrigo; kamarád Gregory pracující v jedné cestovce; Lenčina bývalá kolegyně z prodeje mobilů Carmen Glorie; cizinec; Jonny, Lenčin šéf ve fitnessu; sedící jeho žena Karina (jméno bez záruky); stojící Lenčina současná kolegyně Paula, recepční ve fitnessu; fotící Lenka (není na obrázku!).
|
Mějte se všichni jako v létě (dneska vám právě začíná), těšte se na prázdniny a my se těšíme na vás.
Petr + Lenka, t. č. Chilenci
4. Fotky z Chile